Pauza...?

18. března 2017 v 12:31 | *koudinkaaa* |  Já a Mé kecy
Omlouvám se všem, že jsem nedodržela to co jsem měla.. Povídky na přání, ty moje úryvky a další věci.. Zase nemám čas kvůli škole, protože jak jsem na tom asistentovi zubního technika tak máme praktické úkoly a většinou jsou na víkend. No a už začíná teplo, takže začnu zase chodit na brigádu a to bude další "žrout" času..
Navíc teď se mi něco stalo a radikálně jsem se rozhodla, jak to se mnou bude dál.. Rozhodla jsem si dát rok, možná rok a půl pauzu, celkově, od všeho. Je možné, že se tady může něco objevit, ale moc bych na to nesázela, nemám tak dobrou náladu na to, abych psala povídky a i kdyby bych psala, tak by ty povídky nestály za nic.. Jak to vím..? Vím jak dopadla moje slohovka do školy..
Nebojte, hodlám se vrátit, opravdu, ale teď se stalo tolik věcí, který mě.. hodně zabolely a nechci tyhle pocity dávat i do povídek.. Takže nekončím, jen si dávám od všeho na rok pauzu..
Užívejte života :)
(ten gif je ukázka toho jak se cítím)
 

1. úryvek

30. září 2016 v 19:09 | *koudinkaaa* |  Jednorázovky
Tak tady je první. Sice jste nenapsali do komentů "jo" nebo "ne" :D, ale já už jsem chtěla někonečně přidat :D
Pak až si to přečtěte, napište mi do komentů, jestli chcete, abych tento úryvek napsala i z pohledu toho kluka ;)

1. úryvek:
Ještě naposledy jsem se na něho otočila a potom jsem kráčela směr terminál. Věděla jsem, že to pro mě bude těžké, ale netušila jsem, že až to bude bolet tak moc. Ale jak mi říkal: "Taková šance se naskytne jen jednou za život!"
Jenže... úplně stejně je to s ním.. Pořád mám takový špatný pocit, že na mě nepočká a že si najde nějakou jinou. Já to určitě neudělám. Slíbila jsem si, že mě šoubiznis nezmění! Když na něj budu myslet po celé 3 roky, tak to snad nějak zvládnu, ale... jak si mám být jistá, že to zvládne on..? Sliboval mi, že až přijedu tak to bude stejné jako když jsem odjížděla, ale.. jak mi to může zaručit..?

Přiletěla jsem v pozdních hodinách do Švédska, kde mám točit film, který bude mít asi 3 díly. A bude trvat buď celé 3 roky a nebo dýl, nevěřím si, že bych to zvládla déle v zemi, kterou ani neznám a ani nevím jak se tady budu dorozumívat. Je to velký krok z L.A. do Švédska, to s jedním zamává. Je tady 8mi hodinový časový posun, takže v doma už je asi 11 dopoledne.
Přijde mi jako, kdybych žila v budoucnosti. Je to trochu směšné..
Program je takový, že se máme pořádně prospat, zítra máme ještě volno a za dva dny už začneme s natáčením. No.. jsem na to zvědavá.
Najednou mi pípla smska, musela jsem se pousmát. Samozřejmě, že to byl on!
"Ahoj lásko, zrovna jsem vstal.. Já vím, ale to je kvůli tomu, že tady nejsi. Ty na mě zvoníš v 8 ráno a je ti jedno, jestli spím nebo ne, jsi takový můj budíček. A úplně jsem se zhrozil, když jsem se před patnácti minutami koukl na hodiny. Kluci už jsou dávno ve studiu a zkouší. Chápeš to beze mě!! Ani se neobtěžovali mě vzbudit. Vsadím se s tebou o co chceš, že mě Brian seřve, že jsem přišel pozdě. Já je fakt nenávidím.. jsem tady bez tebe úplně ztracenej. No nic už opravdu nestíhám tak se tam měj krásně a pro tebe dobrou noc!!"
Usmála jsem se a odešla na hotel, abych si mohla vyzvednout svou kartu od pokoje.

Ty tři roky utíkaly různě. Třeba první rok jsem chtěla co nejrychleji domů a natáčení mě nebavilo. Druhý už jsem se začala bavit s ostatními herci, maskéry a ostatními. No a třetí utekl jako voda.. Ani jsem se nenadála a už jsem zpátky v L.A.
Dojela jsem na luxusní ubytovnu, kde už můžu bydlet sama, jelikož už jsem plnoletá. Bydlí tady spousta talentovaných lidí, můžou to být zpěváci, herci, modelky a spousta dalších.
Zašla jsem si na recepci pro svůj starý klič od bytu. Mezitím se rozhlížím, jestli se tady něco změnilo. Je to pořád stejné... stejná hala, stejný rozruch, bazén, kde zrovna řádí kluci. Kluci.. jejich kapela už je hodně úspěšná a zároveň Dennis je její součástí. Rozhlížím se, jestli není s klukama u bazénu, ale když ho zahlédnu zavalí mě studený pot a srdce se mi na jednu sekundu zastavilo. On se tam líbal s jinou holkou. No jasně, byla jsem tři roky ve Švédsku, ale... ale... On mi slíbil, že na mě počká! Upustila jsem kufr a s pláčem jsem vyběhla z ubytovny.

Že bych konečně něco napsala?

30. září 2016 v 17:47 | *koudinkaaa* |  Já a Mé kecy
Ahoj lidi!
Už jsem konečně na střední a nemyslela jsem si, že ten prvák bude AŽ tak náročný, ale! Vždycky když mám trochu času, tak si píšu takový úryvky, který mě jen tak napadnou a jestli chcete tak bych je mohla sem přidat :)
Napište dolu do komentu, jestli ano nebo ne! ^^
Prozatím se mějte! <3
 


Musíte být v obraze

29. července 2016 v 20:29 | *koudinkaaa* |  Já a Mé kecy
Ahoj lidi.. právě jsem se vrátila z kempu a přečetla jsem si pár(dva) nových komentářů a většinou to bylo toto: "Kdy bude další?", "Už na to čekám dva roky"
Ano vím, že jsem už hodně dlouho nevydala žádnou povídku a to jsem tady psala, že jsem poprvý zažila "ranďění" a takový blbosti okolo toho a chtěla jsem na to napsat povídku, ale zkoušela jsem to napsat hodně detailně a ještě pořád to není hotový, protože se toho stalo fakt hodně a je docela těžký to napsat podrobně. Plus mám v plánu napsat další povídku z mé zkušenosti, protože jsem byla v Bulharsku a tam jsem někoho potkala a blablablabla :D. A ještě mě teď na kempu napadla povídka taky podle zkutečnosti, ale tentokrát podle kamarádky, takže fakt mám nápady a plány, ale........
Ty důvody proč tady nejsem jsou:
1. Byla jsem v devítce a musela jsem se učit na přijímačky a potom ještě na všechny ostatní písemky. Plus v naší škole, skoro všechny akce zařizují a organizují deváťáci.
2. Našla jsem si brigádu, takže teď vždycky když mám čas tak jsem na brigádě a volno mám jen tehdy, když někam jedu, takže to byl ten jeden týden v Bulharsku a teď tenhle týden od soboty do neděle. A to nic nenapíšu, protože budu s kamarádami venku a potom už jdu zase do práce. A to bych chtěla jet s kamarádkou do Krupky na týden
Zase se omlouvám, ale už na tom blogu prakticky nejsem a myslím, že se to ještě zhorší, protože já budu na intru a doma budu jenom na víkend a to se budu učit a nebo budu s rodinou, takže čím dál tím víc přemýšlím, že asi skončím.... ale zatím to není jistý, takže neplašte, ano? :)
Hodím vám sem pár foteček z Bulharska a z kempu ^^

JSEM PŘIJATÁ! 💖

25. dubna 2016 v 15:54 | *koudinkaaa* |  Já a Mé kecy
Tak a je to tady lidi! Přijímačky mám za sebou a... musím říct, se slzami v očích, že jsem přijatá na oba obory. Takže už je po zkouškách a můžu o víkendech psát povídky, na které se můžete těšit!!!

Nemůžu ještě s přesnosí, kam chci víc, ale asi to bude ten asistent zubního technika, protože, to mě asi bude víc bavit.
A víte co, já si myslela, že se nedostanu na toho asistenta, protože jsem docela dost podělala přijímačky, ale na konec mám 55 bodů ze 60, to je prostě úžasný CX, doufám, že se vám taky zadařilo u zkoušek! :)

Zdravotnické lyceum: Byla jsem 3. ze 65. uchazečů
Asistent zubního technika: Byla jsem 3. ze 48. uchazečů

Přijímačky.. QWQ

21. dubna 2016 v 18:37 | *koudinkaaa* |  Já a Mé kecy
Tak a je to tady! Ten den, kdy bych se šla někam hodně daleko zahrabat a zůstala tam do konce života. Jak všichni víte, blíží se přijímačky a já se NEHORÁZNĚ bojím. Už jsem se asi třikrát složila a to tenhle týden a dvakrát ve škole a jo byl to trapas, jednou to dokonce viděla učitelka a dala mi kázání, ale ne takový jako: "Co blbneš?!" ale spíš: "Klárko... nech toho, ty jsi šikovná holka..." a podobně. A dneska jak jsem kreslila o výtvarce tak tam přišla naše učitelka na fyziku a začala si se mnou povídat a podporovat a uklidňovat, že to určitě dám, ale... já se hlavně nejvíc bojím toho, že když se nedostanu tak všechny zklamu.... To mě asi nejvíc trápí.
Nejhorší na tom je, že jsem po sestře a jsem stejně velký stresař jako ona. Mamka mi říkala, že vypadala úplně stejně jak já před přijímačkama.
Plus je, že nedělám scia nebo cermat. Jen test z biologie a tři příklady z matiky. Jak jste pochopili hlásím se na zdrávku, ale na Zdravotnické lyceum a na Asistenta zubního technika, upřímně... ani nevím kam chci víc :/
Ale víte, že na Asistenta zubního technika máme praktický zkoušky? OWO Je to něco jako talentovky a děláme tři disciplíny, které nám vyberou a na jednu tu disciplínu máme 45 minut, podle mě je to málo :(
Tak mi držte zítra a v pondělí palce, ať to dám! :)
A všem, co taky dělají přijímačky přeji hodně HODNĚ štěstí, nestresujte se, protože ten stres je váš největší nepřítel, vím o čem mluvím, zažila jsem to tolikrát. Hodně štěstí, ať se dostanete tam, kam chcete! :)
ZVLÁDNEME TO!!!!!

Že by nápad na novou povídku? o.0

14. března 2016 v 18:03 | *koudinkaaa* |  Já a Mé kecy
Hey hey minna! ^^
Napadlo mě, že bych mohla napsat romantickou povídku podle skutečnosti neboli z mého života, akorát bych tam vložila jména z FT(Líp se mi pak píše xd) a chtěla bych se vás zeptat, jestli byste to brali, protože jsem už dlouhou dobu nic nenapsala a tohle co se mi stalo mi přijde jako dobrý příběh :D
Teď, ale zbývá jedna otázka... Můj příbeh neskončil nějak šťastně(Spíš nemám ponětí, jestli to vůbec skončilo xD, ale podle mě jo, nwm jak je na tom on), tak se chci zeptat, jestli mám ten konec povídky dáš šťastnej a nebo tam dám ten můj konec. Jaký konec bude podle vás mám napsat?

Ta povídka by byla v téhle době a ve škole, je to takový netradiční, ale mě opravdu nenapadá jak napsat novou povídku nebo dopsat moji rozepsanou nebo napsat další díl ke kapitolovkám. Opravdu se za to omlouvám, ale opravdu toho mám moc, protože se blíží příjímačky a je to docela drsný o.o jsem totiž každý den ve stresu. Plus ještě před měsícem probíhal ten můj malinkatej "románek", tak jsem skoro nic nestíhala.

Prosím do komentáří napište váš názor a jaký konec byste víc preferovali, děkuju :)

Konečně jsem zase kreslila :D

27. února 2016 v 12:58 | *koudinkaaa* |  Moje tvorba
Ahoj lidi, opravdu toho teď mám hodně a teď jsem něco jen tak pro zábavu nakreslila na počítači a podle mého se to nehorázně povedlo, tak se o to chci s vámi podělit ^^ :D


Jeden můj malý příběh :D

6. února 2016 v 11:50 | *koudinkaaa* |  Já a Mé kecy
Hey, hey minna! :3
Víte jak jsem tady dávala ten článek o té Mikulášské laťce? :D Jak jsem byla 3. prosince na laťce a tak jsem se seznámila s jedním klukem z našeho města, o kterém jsem vůbec nevěděla? No... tak jsem s ním byla včera večer venku + dneska jdeme spolu do kina :D. Budu trochu konkrétnější....

Včera odpoledne jsem mu napsala, jestli nechce jít do kina, protože se mě na to ptal před týdnem. Dobře.. domluvili jsme se, že do toho kina spolu opravdu půjdem a já čekala, že to bude konec konverzace.. ale on mi ještě večer napsal, jak se na to strašně těší a potom začala ta úplně klasická konverzace: "Co děláš" atd...
Potom z něho vylezlo, že je ve městě, a jestli s ním nechci jít ven. Souhlasila jsem, ale ještě jsem musela zavolat mamce, jestli můžu jít(byla jsem doma sama, ale jsem poctivá a zavolala jsem, jestli můžu jít).
To jste měli vidět, já na ně(množný číslo, protože šel ještě s kamarádem xd) čekala doma a on my psal ať jdu ven, že jsou na mé ulici, jen neví, jaký je můj barák a já si toho všimla asi až po 5 minutách :D, jsem vystřelila z domu jak namydlenej blesk :D. Twl.. úplně na začátku to bylo tak nehorázně trapný >w< :D, ale rozpovídali jsme se. Všichni tři. Chvilkama to bylo, že ten jeho kámoš tam byl jako páté kolo u vozu :D. Povídali jsme si asi hodinu a to jsme jenom stáli před mým barákem :D
A dneska jdeme do kina a já mu musím dát odpověď a vůbec nevím, jestli říct "ano" nebo "ne"(Asi už jste pochopili na jakou otázku se mě zeptal :D) A v tom kině to bude ještě větší trapas než ten včerejší večer xD

Musím se aspoň na chvilku ohlásit..

8. ledna 2016 v 20:10 | *koudinkaaa* |  Já a Mé kecy
Minna, moc se omlouvám, že jsem tady vůbec nebyla a ani jsem vám nepopřála Veselé Vánoce a Šťastný nový rok, ale.. opravdu jsem neměla moc času a teď mi zbývají 4 měsíce a 14 dní do přijímaček, takže se snažím co nejvíc připravovat, i když to tak OPRAVDU nevypadá a štve mě to na nejvyšší úrovni, ale od zítřka už opravdu začnu něco dělat. Taky jsem byla nemocná, takže.. trochu se to vysvětluje.
A hlavně... jsem byla hodně naštvaná, protože... nom, je to dlouhý příběh a taky se snažím trochu před něčím utíkat, což pro mě taky není moc dobrý a nechápu proč to dělám, asi proto, že se bojím a nejhorší na tom je, že si o tom nemůžu s nikým promluvit, jak o těhle dvou věcech tak i o ostatních QWQ
Taky jsem se snažila psát povídku na přání, ano mám nápady, ale nějak teď nemůžu psát romantickou povídku.. po tom co se stalo(To teď mluví za všechno). A víte co je na tom všechno nejlepší..? Že já ty svoje pravé pocity nedávám najevo a skrývám se, za svoji energii a "retardaci"... Snad poprvé v životě se cítím takhle.. nevím jak to říct... bezmocně..? Zraněně..? Už jsem jak ty pi*dy, co říkají, že chtěj umřít a to je jim jenom 15 :DD(Ne! Taková já nejsem!)
Omlouvám se, že je to tak krátký info, ale já opravdu nemám kvůli škole a učení/připravování na praktický a přijímací zkoušky, takže se moc omlouvám...

Kam dál