Pravá Láska (NaLu)

14. června 2014 v 12:19 | *koudynkaaa* |  Jednorázovky
Toto je moje první povídka na můj oblíbený pár z Fairy Tailu. NaLu.
Doufám, že se bude líbit :)
  • Z pohledu Lucy:
Dnes byl úplně normální den. V cechu bylo zase rušno, ale…už od rána jsem tu nikde neviděla Natsua.
"Hmm…" přemýšlím a je to vidět.
"Copak se děje Lucy?" zeptala se Mira, když mě uviděla. Měla v ruce hadr takže…předpokládám, že chtěla utírat pult.
"Huh? Nic se neděje, Miro."
"Vážně? Chováš se jinak než obvykle." Mira pořád vyzvídala.
"No…já…ještě jsem tady neviděla Natsua."
"Zřejmě proto, že je s Lisannou." Úplně jsem ztuhla, když mi to Mira řekla.
"Co?"


"No on s Lisannou chodí. Neřekl ti to?" když chce Mira dát dva lidi dohromady tak dělá "nevinou", ale teď tak nevypadala. Mysl mi pracovala na plné obrátky. V tu chvíli jsem byla úplně jak Natsu. Nechápavý výraz a úplná demence. Proč mi to neřekl? Nejsme snad nejlepší přátelé? Co když mi to neřekl proto, že už nechce, abych byla jeho kamarádka. Byla jsem v depresi a pořád byla někde uvnitř mé mysli. Ne, že bych k Natsuovi něco cítila, já jen…jen mě štvalo, že mi to neřekl. Jenže…tenhle pocit…je divný…je to žárlivost? Ne! Nic k tomu pitomci necítím. Doufám. Už mě z toho přemýšlení bolela hlava.
Po chvilce jsem se uklidnila. Konečně!
"Ahoj Lucy!" zvolal modrý kocour.
"Oh…Ahoj Happy." Happy byl na prahu cechu, ale Natsu nikde. Otočila jsem se zpátky čelem k Miře.
"Co ještě děláš v cechu?" teď se ale ozval někdo jiný.
"Proč?" odvětím, aniž bych se otočila.
"No, protože je půl deváté večer a ty tady tak dlouho nebýváš."
"CO! To už je tolik?!" vyděsila jsem se. Byla pravda, že já tady tak dlouho nebývám, ale nejvíc mě zarazilo to, že já jen přemýšlela nad tím, že je Natsu s Lissanou a to je vše.
Vstala jsem rychle ze židle, otočila se a tam stál Natsu.
"Co šílíš, stejně ti potřebuju něco říct." Řekl to trochu nervózně. Co to sním je, já vím, že má Lissanu. Tak na mě nemusí nic hrát!
"Můžeme si promluvit o samotě?" hned mě drakobijec chytl za zápěstí a vytáhl před cech na okraj řeky.
"Tak co je?" nejsem zrovna dvakrát šťastná, že s ním musím být sama. A taky chci domu.
"No…prostě…" nedokončil větu.
"Co, prostě?!" už mě to s ním štve. Jdu domů. Otočila jsem se a už byla na odchodu, ale v tom mě Natsu chytl za zápěstí. "Proč odcházíš?"
"Protože už chci domů, Natsu." Vůbec jsem se na něj neotočila.
"Co ti je?" nechápal.
"Nic. Co by bylo." Musím se ovládat, abych na něj nevyjela.
"Tak proč se chováš tak divně? Víc než obvykle." Dodal tišeji.
"Nechovám se divně a já tě slyším."
Nastalo trapné ticho. Ani jeden z nás nic neříkal. Natsu mi pořád držel ruku, snažila jsem si ji uvolnit a jít, ale nešlo to. Držel ji silně. Po chvilce se moje ruka dostala ven, ale…jak jsem se snažila dostat svou ruku ze spáru jeho ruky, tak jsem neudržela rovnováhu a málem spadla do vody, ale Natsu mě včas chytil. Teď jsme v té pozici, jak mě Natsu drží kolem pasu a já jsem nakloněná. Jak to bývá na bálech u zamilovaných párů, když se chtějí políbit. Začali jsme se přibližovat obličeji, ale já si uvědomila, co dělám. Nějak jsem se bezpečně dostala z Natsuovi náruče.
"Natsu, tohle nejde. Ty máš Lissanu a tak by to taky mělo zůstat."
"No…myslím, že máš pravdu." Se skloněnou hlavou odešel do cechu a já šla taky se skloněnou hlavou, ale domů. Měla jsem na krajíčku.
Jsem doma. Konečně. Dám si rychlou sprchu a půjdu spát. Pro jistotu jsem si sebou vzala pyžamo na převlečení, kdyby náhodou. Nikdo nikdy neví a zvlášť u Natsua. Nebudu riskovat.
Sprcha byla úplně skvělá. Spadl ze mě ten vztek k Natsuovi, ale padla na mě únava. Nahlas jsem si zívla. "Asi si už půjdu lehnout." Vešla jsem do pokoje, padla na postel a hned usnula.
Ráno jsem se probudila pod dekou. "To je divné. Já se přece nepřikrývala." Nechápu. Najednou mě to trklo. Ne. To nemohl být on. Prostě nemohl.
Seděla jsem na posteli a přemýšlela, ale v tom někdo zazvonil.
"Hmm…kdo to může být tak brzo?" přemýšlím nahlas.
Když otevřu dveře tak do bytu vpadne Lissana s naštvaným výrazem.
"Kde je Natsu?!" začala vyšilovat.
"Co tím myslíš?"
"Musí být tady, kde jinde by byl!" začala běhat po mém bytě a hledala drakobijce.
"Nevím, o čem mluvíš Lissano, ale Natsu tady není."
"Nelži, to by se semnou včera nerozešel, kdyby nechtěl být s tebou. Tak kde je!" Jen co tu větu dořekla, já ztuhla. On se rozešel s Lissanou? Co? Proč? Vůbec nic nechápu. Ráda bych věděla, co se včera večer stalo, jak jsem odešla domů.
  • Včera večer.
  • Z pohledu Natsua:
Sakra! Co to se mnou je, já přece chodím s Lissanou, ale doopravdy ji nemiluju. Miluju ji. Tu blondýnku, se kterou jsem se před chvilkou málem políbil. Sakra! Musím něco udělat. Teď je na mě Lucy určitě naštvaná. Musím jí to nějak vysvětlit, ale jak? Já na tohle přemýšlení nikdy nebyl. Najednou na mě někdo promluvil: "Ahoj Natsu." Pozdravila mě Lissana.
"Ahoj Lissano." Odvětil jsem. Mám nápad! Stejně už nám to moc neklape.
"Lissano, můžeme si promluvit?" Lissana jen kývla a pak jsme si šli sednout ke stolu. Doufám, že to dám, protože já tyhle věci ještě nedělal. Byl jsem nervózní. Posadili jsme se a já chytil Lissanu za ruku. "Lissano, už nějakou dobu nám to neklape a…"
"Počkej, ty se semnou rozcházíš?" skočila mi do řeči.
"No, vlastně ano." Sakra! Asi teď dostanu facku.
"To je neuvěřitelné. Jen proto, že nám to neklape?" její naštvaný výraz mi připomínal Miřin.
"Ne, těch důvodů je trochu víc."
"Řekni jeden, kromě toho, že nám to neklape." Už měla na krajíčku.
"No…já" co mám říct.
"Takže nemáš žádný." Pousmála se.
"Ne, mám."
"Tak ho řekni!" zakřičela, pak se na nás podívala Erza s jejím vražedným výrazem, přece už je jen večer.
"Miluju někoho jiného." Začervenal jsem se.
"Co? A koho?" beze slova jsem se zvedl. "Takže je to Lucy" dodala.
Já nic neřekl, jen odešel. Před cechem nikdo nebyl, tak jsem se rozeběhl k Lucy domů.
Už jsem stál pod oknem a vyskočil na parapet. Najednou uvidím krásnou spící blondýnku. "Hmm. Vždyť ani není přikrytá, asi musela být hodně ospalá." Potichu vejdu do pokoje a lehoučce ji přikryju dekou, abych ji nevzbudil. Je tak roztomilá, když spí. Pomyslel jsem si a dlouze se na ní zadíval.
"Natsuuuu!" řve na celou ulici modrý kocour.
"Happy. Psst! Lucy spí."
"Jo, aha. Promiň. Budeme spát u Lucy?" zeptal se Happy.
Já jen koukl na Lucy, jak spí. "Ne. Půjdeme domů."
"Aye!"
"Psst!" zdůraznil jsem.
"Opss."
  • Ráno jak je u Lucy doma Lisanna.
  • Z pohledu Lucy:
"Lissano! Uklidni se! Jdi do cechu, pak si o tom v klidu promluvíme." Uklidňovala jsem ji, ale Lissana nepřestávala.
"Co se tu děje?" ozvalo se od okna.
Rychle jsem se otočila a nestačila se divit.
"Natsu!" vykřikly jsme na stejně s Lissanou. Natsu vlezl do bytu. "Co se to tady děje?" zopakoval.
"Nic!" křikla na něj Lissana.
"Opravdu?" nevěřil jí, ani se mu nedivím. Musím něco udělat nebo aspoň aby odsud Natsu zmizel. Hmmm…mám to!
"No Lissana mi pomáhá hledat moje klíče od hvězdných duchů." Mrkla jsem na ni.
"Jako fakt?" divil se. Já vím trochu divná výmluva, ale co mám dělat.
"Jo, někam jsem je včera hodila."
"Aha." Na chvilku se odmlčel "Tak já jdu." Stoupl na parapet. "Ahoj!" zakřičel při vyskakování z okna.
"Používej dveře!!" zase. Zase. Tohle dělá pořád. Používá okno na místo dveří.
"To-to bylo…děkuju." Už byla Lissana konečně klidná.
"Nemáš za co. Nemám ráda, když se mi Natsu míchá do mých věcí."
"Tak to jsme dvě." Začali jsme se smát. Lissana sklopila hlavu.
"Co se děje?"
"Já jen…omlouvám se." Cítila se opravdu provinile.
"Nic se neděje. Vlastně nic moc strašného si neudělala. Jen si byla naštvaná."
"Vážně?" divila se.
"Hmm…" kývla jsem. "…každý se občas naštve. Víš, kolikrát jsem se naštvala já." Usmála jsem se na ni.
"Lucy, ty jsi vážně hodná." To mi lichotíš. Kolikrát už jsem se naštvala na Natsua kvůli blbosti, nebo proto, že spal v mé posteli? Mockrát.
"Nic moc se toho nestalo."
Začala jsem sbírat rozházené věci ze země a Lissana mi pomáhala. Uklidili jsme a dali si čaj.
"Lucy, mám otázku." Zpustila Lissana.
"No jen se ptej." Mám z té otázky trochu strach.
"Lucy…miluješ Natsua." Podívala se na mě se šibalským úsměvem. Tenhle výraz jsem vždy viděla u Miry, jak jsme se bavily o Natsuovi.
"No, já vlastně ani nevím. Jednou je takový, pak zas takový."
"Jo nebo ne?" Mira, strašně mi připomínala Miru, v tomhle ohledu jsou stejné.
Chvilku jsem nad tím dumala. Pak jsem se začervenala a řekla: "No…ano…miluju ho." Určitě jsem byla celá rudá.
"Pak mi to nevadí." Lissana se na mě usmála a já na ni.
  • O hodinu později:
Přišli jsme do cechu a hned na mě mával Natsu. Lissana jen kývla a šla za Mirou. Určitě Mira bude zas vyzvídat, projelo mi hlavou a pak vyrazila za Natsuem.
"Oi Lucy!" pozdravil mě.
"Ahoj, Natsu." Přisedla jsem si. "Ty jsi byl v noci u mě v bytě?" věděla jsem odpověď, jen jsem to chtěla slyšet od něj.
"No…ano byl." Řekl to trochu nervózně. "Potřeboval jsem ti něco říct."
"Oh. A co?"
Natsu mě chytl za ruku. "Já…já jsem se rozešel s Li-", "Já vím." Skočila jsem mu do řeči.
"Co?" nechápal.
"Jak mi Lissana pomáhala hledat ty klíče," tahle výmluva se hodí "tak mi to řekla."
"Aha." Nastalo trapné ticho. Ani jeden z nás nic neříkal. Natsu mě pořád držel za ruku. "Lucy?" prolomil ticho.
"Hmm…co se dě-" políbil mě. Natsu mě políbil. Tak nádherný pocit. Poddala jsem se. Polibek se prohluboval a prodlužoval. Koukal na nás celý cech.
"Miluju tě Lucy." Řekl a začal rudnout.
"Oh." Zaskočilo mě to. Usmála jsem se. "Já tebe taky Natsu." Pak jsme se políbili. Jak nás Mira uviděla tak vylila pití na Macaa a Wakaba se začal smát. Macao Wakabu praštil a začala další rvačka.
S Natsuem jsme se dolíbali a chvilku na sebe jen koukali. Otočila jsem se a rychle sehnula, protože by mě trefila židle, ale místo mě ta židle trefila Natsua a ten se hned vrhl do boje taky. Zasmála jsem se.
"Tohle je můj starý Natsu." Zaculila jsem se a zčervenala.
Zase bylo v cechu rušno. Jako vždy.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TvojaAnďa TvojaAnďa | 14. června 2014 v 21:37 | Reagovat

čestinka kláruš, moc pěkné;3

2 fairytail4evah fairytail4evah | 14. června 2014 v 21:38 | Reagovat

Picušte anďus, děkuju :3

3 Lu-chan Lu-chan | Web | 22. června 2014 v 9:25 | Reagovat

Pěkná povídka :)

4 fairytail4evah fairytail4evah | 22. června 2014 v 11:01 | Reagovat

[3]: Děkuju :) Taková na to abych se rozjela. ;)

5 Lucy Lucy | Web | 25. června 2014 v 18:02 | Reagovat

Nádhera!

6 fairytail4evah fairytail4evah | 25. června 2014 v 18:52 | Reagovat

[5]: Děkuju. :)

7 Kristina Kristina | 17. února 2015 v 7:25 | Reagovat

Len tak ďalej

8 Kristina Kristina | 17. února 2015 v 7:25 | Reagovat

*-*

9 koudynkaaa koudynkaaa | 17. února 2015 v 12:31 | Reagovat

[7]: Děkuju, ale když si tuhle povídku čtu tak si chci nafackovat. Ale i tak děkuju x3

[8]: x3333

10 koudynkaaa koudynkaaa | 17. února 2015 v 17:54 | Reagovat

[9]: Jsem to já, jen jsem to psala ve škole xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama