Září 2016

1. úryvek

30. září 2016 v 19:09 | *koudinkaaa* |  Jednorázovky
Tak tady je první. Sice jste nenapsali do komentů "jo" nebo "ne" :D, ale já už jsem chtěla někonečně přidat :D
Pak až si to přečtěte, napište mi do komentů, jestli chcete, abych tento úryvek napsala i z pohledu toho kluka ;)

1. úryvek:
Ještě naposledy jsem se na něho otočila a potom jsem kráčela směr terminál. Věděla jsem, že to pro mě bude těžké, ale netušila jsem, že až to bude bolet tak moc. Ale jak mi říkal: "Taková šance se naskytne jen jednou za život!"
Jenže... úplně stejně je to s ním.. Pořád mám takový špatný pocit, že na mě nepočká a že si najde nějakou jinou. Já to určitě neudělám. Slíbila jsem si, že mě šoubiznis nezmění! Když na něj budu myslet po celé 3 roky, tak to snad nějak zvládnu, ale... jak si mám být jistá, že to zvládne on..? Sliboval mi, že až přijedu tak to bude stejné jako když jsem odjížděla, ale.. jak mi to může zaručit..?

Přiletěla jsem v pozdních hodinách do Švédska, kde mám točit film, který bude mít asi 3 díly. A bude trvat buď celé 3 roky a nebo dýl, nevěřím si, že bych to zvládla déle v zemi, kterou ani neznám a ani nevím jak se tady budu dorozumívat. Je to velký krok z L.A. do Švédska, to s jedním zamává. Je tady 8mi hodinový časový posun, takže v doma už je asi 11 dopoledne.
Přijde mi jako, kdybych žila v budoucnosti. Je to trochu směšné..
Program je takový, že se máme pořádně prospat, zítra máme ještě volno a za dva dny už začneme s natáčením. No.. jsem na to zvědavá.
Najednou mi pípla smska, musela jsem se pousmát. Samozřejmě, že to byl on!
"Ahoj lásko, zrovna jsem vstal.. Já vím, ale to je kvůli tomu, že tady nejsi. Ty na mě zvoníš v 8 ráno a je ti jedno, jestli spím nebo ne, jsi takový můj budíček. A úplně jsem se zhrozil, když jsem se před patnácti minutami koukl na hodiny. Kluci už jsou dávno ve studiu a zkouší. Chápeš to beze mě!! Ani se neobtěžovali mě vzbudit. Vsadím se s tebou o co chceš, že mě Brian seřve, že jsem přišel pozdě. Já je fakt nenávidím.. jsem tady bez tebe úplně ztracenej. No nic už opravdu nestíhám tak se tam měj krásně a pro tebe dobrou noc!!"
Usmála jsem se a odešla na hotel, abych si mohla vyzvednout svou kartu od pokoje.

Ty tři roky utíkaly různě. Třeba první rok jsem chtěla co nejrychleji domů a natáčení mě nebavilo. Druhý už jsem se začala bavit s ostatními herci, maskéry a ostatními. No a třetí utekl jako voda.. Ani jsem se nenadála a už jsem zpátky v L.A.
Dojela jsem na luxusní ubytovnu, kde už můžu bydlet sama, jelikož už jsem plnoletá. Bydlí tady spousta talentovaných lidí, můžou to být zpěváci, herci, modelky a spousta dalších.
Zašla jsem si na recepci pro svůj starý klič od bytu. Mezitím se rozhlížím, jestli se tady něco změnilo. Je to pořád stejné... stejná hala, stejný rozruch, bazén, kde zrovna řádí kluci. Kluci.. jejich kapela už je hodně úspěšná a zároveň Dennis je její součástí. Rozhlížím se, jestli není s klukama u bazénu, ale když ho zahlédnu zavalí mě studený pot a srdce se mi na jednu sekundu zastavilo. On se tam líbal s jinou holkou. No jasně, byla jsem tři roky ve Švédsku, ale... ale... On mi slíbil, že na mě počká! Upustila jsem kufr a s pláčem jsem vyběhla z ubytovny.

Že bych konečně něco napsala?

30. září 2016 v 17:47 | *koudinkaaa* |  Já a Mé kecy
Ahoj lidi!
Už jsem konečně na střední a nemyslela jsem si, že ten prvák bude AŽ tak náročný, ale! Vždycky když mám trochu času, tak si píšu takový úryvky, který mě jen tak napadnou a jestli chcete tak bych je mohla sem přidat :)
Napište dolu do komentu, jestli ano nebo ne! ^^
Prozatím se mějte! <3